Aktuality

Prezident ČLK se ohrazuje proti obvinění lékařů z korupčního jednání, které vyslovil ředitel SÚKL v dopise Ing. Babišovi
13.12.2017 | Další organizační složky / Tiskové oddělení

Prezident ČLK Milan Kubek odpověděl na otázku novinářky, která se týkala zmíněného dopisu ředitele SÚKL, který je ke stažení ve formátu pdf pod odpovědí dr. Kubka.

Vážená paní redaktorko,

s popisem tristního stavu elektronických receptů, tak jak jej zaslal ředitel SÚKL PharmDr. Blahuta panu Ing. Babišovi, můžeme v podstatě souhlasit.

ČLK rovněž zajímá, v čích kapsách skončilo více než 300 milionů korun za nefunkční software, za který stát zaplatil, aniž by příslušný systém vlastnil. V situaci, kdy těžce nemocní lidé musí žebrat o to, aby jim pojišťovny uhradili drahé léky, které jim mohou prodloužit život, je pro nás nepřijatelné, aby za takové plýtvání veřejnými prostředky nenesl nikdo zodpovědnost. Proto jsme podali trestní oznámení.

Elektronické recepty mohou být jistě potenciálně užitečné, ale za současného stavu legislativy nepřináší pacientům, lékařům ani pojišťovnám žádnou přidanou hodnotu. 

Zdůrazňuji, že lékařská komora neodmítá elektronizaci zdravotnictví za předpokladu, že budou splněny následující podmínky:

- Elektronizace nám musí usnadňovat práci tak, abychom mohli více času věnovat svým pacientům. 

- Elektronizace by neměla poskytování zdravotní péče prodražovat.

- Samozřejmostí musí být zajištění ochrany citlivých osobních údajů pacientů i know-how nás lékařů.

- Systém musí být uživatelsky přívětivý a nepovinný, tedy musí být zachována klasická alternativa.

- Pacient musí mít právo elektronický systém poskytování zdravotní péče odmítnout.

Ani jednu z těchto podmínek elektronické recepty nesplňují, přesto bychom je byli ochotní akceptovat, pokud by alespoň nebyly povinné a pokud by se stání moc nesnažila zastrašovat lékaře hrozbou drakonických likvidačních až dvoumilionových pokut.

Lékařská komora nikdy nepožadovala odkládání povinných elektronických receptů. Samotné odklady nic neřeší, pokud politici získaný čas nevyužijí k tomu, aby elektronické recepty změnili z povinnosti v možnost. Jedině dobrovolnost celého systému je zárukou, že se jeho tvůrci budou muset snažit vytvořit produkt uživatelsky přátelský, užitečný a funkční.

To, co nám nyní Státní úřad pro kontrolu léčit pod hrozbou sankcí vnucuje, není nic víc než řádně nevyzkoušený polotovar, tedy jakási demoverze, kterou si ovšem musíme dopředu zaplatit. Za tři týdny mají být elektronické recepty jedinou legální cestou, jak pacientům předepisovat léky, ale otázek je okolo nich stále více než uspokojivých odpovědí.

- Proč náš stát, který není schopen svým občanům ani vystavovat elektronické občanky, začíná s povinnou násilnou elektronizací právě v těžce zkoušeném zdravotnictví?

- Proč musí být u nás elektronické recepty povinné, když v sousedním Německu jsou dobrovolnou, ale díky své jednoduchosti široce využívanou variantou?

- K čemu jsou dobré elektronické recepty a jejich centrální úložiště, když to nejdůležitější, tedy vytváření lékového záznamu pacienta a jeho zpřístupnění ošetřujícím lékařům zákony neumožňují?

- Na základě jakých výpočtů odhaduje ředitel SÚKLu úsporu díky elektronickým receptům na 1 miliardu korun za rok a ministr Ludvík na 400 milionů korun ročně, když jeho úřad na oficiálně podaný dotaz odpovídá, že žádné úspory v souvislosti s elektronickými recepty vyčíslovat nelze? Kdo lže a proč?

- V čích kapsách skončilo více než 300 milionů korun, které stát z daní nás všech zaplatil za něco, co SÚKL zahodil, případně musel zahodit, aby začal s elektronickými recepty znovu tak říkajíc od nuly? Kdo za to může? Doufáme, že na základě našeho trestního oznámení alespoň na tuto otázku odpoví orgány činné v trestním řízení.

- Kdo nahradí lékaře, kteří kvůli povinným, elektronickým receptům své praxe předčasně uzavřou?

- Odpovídá zajištění osobních údajů požadavkům nové směrnice o ochraně osobních údajů (GDPR)? Mohou být do centrálního úložiště zasílány osobní údaje pacientů bez jejich souhlasu? Co s pacienty, kteří například díky své nemoci (psychiatrie) nebo svým znalostem (IT experti) budou elektronické recepty odmítat? Co řeknou Ombudsman a Ústavní soud na případy, kdy bude pacient za svůj strach trestán odpíráním potřebné léčby?

- Kdo mne odškodní v případě, kdy elektronický podpis nezbytný k zapojení do systému elektronických receptů někdo zneužije k podpisu smlouvy, která mě  - lékaře připraví o majetek?

- Co se bude dít, až systém zkolabuje obdobně, jak opakovaně kolaboval registr vozidel?

Samozřejmě se musím vyjádřit k tvrzení pana ředitele že „Důvodem odporu lékařů vůči eReceptu je strach z toho, že dojde k rozkrytí černé díry v předepisování léčivých přípravků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky, respektive mezi lékaři a farmaceutickými společnostmi, a tak se jednoznačně prokáže účelovost preskripce“, které považuji za nehorázné a ničím nepodložené obvinění. Je trapné sledovat, jak vysoký státní úředník podlézá politikovi a jen proto, aby si udržel svoji funkci i za změněných politických poměrů, neváhá přijímat jeho populistickou rétoriku o „zdravotnictví jako černé díře“. Pan ředitel přitom musí vědět, že zdravotní pojišťovny mají již dávno k dispozici veškeré informace o předepsaných i vydaných léčivech a mají tedy možnost případné nepravosti odhalovat, což se také děje. Jde však o případy ojedinělé a povinné elektronické recepty v této oblasti žádnou změnu nepřinesou ani nyní, ani v budoucnosti až snad začnou opravdu fungovat.

Dovolím si odcitovat z usnesení našeho listopadového sjezdu, na kterém pan ředitel Blahuta rovněž vystupoval. 

„Sjezd ČLK vyslechl informaci ředitele SÚKL PharmDr. Blahuty a náměstka ministra zdravotnictví JUDr. Policara o zavedení povinného e-receptu od 1.1.2018. O připravenosti, bezpečnosti a užitečnosti povinného e-receptu sjezd nepřesvědčili. Proto sjezd ČLK doporučuje lékařům, aby zvážili, zda by se zapojením do e-receptu nevystavili riziku neoprávněného nakládání s osobními údaji a porušení Listiny základních práv a svobod.

ČLK trvá na svém stanovisku, že elektronické recepty musí i po 1.1.2018 zůstat pouze nepovinnou možností. Pacient musí mít právo elektronický recept odmítnout, aniž by byl trestán tím, že mu bude odpírána potřebná lékařská péče. Lékaři, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou elektronické recepty vystavovat, musí mít právo i nadále vykonávat svoji praxi a vystavovat svým pacientům recepty klasickým způsobem.

ČLK vyzývá lékaře, aby i po 1.1.2018 předepisovali pacientům léky, a to jakýmkoliv možným způsobem. Dostupnost lékařské péče nesmí být ohrožena kvůli neuváženému experimentu, který představuje uzákonění povinných elektronických receptů. ČLK bude bránit všechny své členy, kteří by se dostali do problémů kvůli tomu, že předepíší pacientovi lege artis potřebný lék klasickým způsobem.

Sjezd ČLK žádá, aby byla problematika e-receptu řešena na ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v režimu legislativní nouze a odložena účinnost příslušného zákona.“

Závěrem bych chtěl ještě uklidnit naše pacienty. My lékaři jsme si vědomi odpovědnosti, kterou vůči nemocným máme, a v souladu s etickými imperativy své profese budeme i po 1.1.2018  vystavovat papírové recepty. Pacienti své potřebné léky dostanou, navzdory nezodpovědnému experimentu s povinnými elektronickými recepty. Doufáme, že nová vláda naše vstřícné gesto ocení a prosadí změnu zákona, aby elektronické recepty zůstaly nepovinnou alternativou, která se bude zvolna vylepšovat tak, aby v budoucnu začala být užitečnou. 

V Praze 13.12.2017

MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK