Podle právní kanceláře ČLK není nutné vyžadovat zástupný souhlas blízké osoby při každé úpravě medikace u pacienta neschopného rozhodování. Souhlas je podle nich potřebný zejména při změně léčebné strategie nebo u významných výkonů, nikoli při běžných úpravách léků podle aktuálního zdravotního stavu.
Zástupný souhlas u každého léku?
Otázka primářky: Dovoluji si se na vás obrátit s žádostí o právní radu na základě kontrolní zprávy ombudsmana na gerontopsychiatrii. V kontrolní zprávě požadují, abychom získávali písemný informovaný souhlas s léčbou od osob blízkých u pacientů, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav nejsou schopni tento souhlas udělit a zároveň nesplňují kritéria pro léčbu bez jejich souhlasu (de facto všichni pacienti s pokročilou demencí, kteří nejsou akutně neklidní – obvykle jsou hospitalizovaní převážně z důvodu neschopnosti rodin zajistit celodenní péči a čekají na umístění do sociálních zařízení). V podrobnějším rozboru požadují souhlas nejen s příslušnou hospitalizací, ale i se všemi změnami medikace. Doposud jsme tyto pacienty vedli v režimu nedobrovolné léčby s odůvodněním, že vzhledem k narušení kognice nejsou schopni důvody a rozsah léčby chápat a svou narušenou soběstačností jsou sobě nebezpeční, což postačovalo soudu pro trvající detenci. Na základě tohoto, pro nás zcela nového požadavku jsem kontaktovala lékaře jiných pracovišť s obdobnou strukturou pacientů. Dle jejich vyjádření se s tímto požadavkem dosud nesetkali a písemné souhlasy od příbuzných pacientů rovněž nežádají. Z praktického hlediska je téměř nemožné, aby lékař telefonicky vyžadoval souhlas příbuzného při každé změně léků ať již na krevní tlak, diabetes, léků na spaní, či úzkost. Doposud jsme souhlas vyžadovali pouze při vybraných úkonech, například elektrokonvulzivní terapie či neakutní chirurgické výkony.
Odpověď právní kanceláře ČLK: Podle názoru právní kanceláře České lékařské komory zástupný souhlas blízké osoby u pacienta, který není způsobilý k platnému rozhodování, je třeba vyžadovat v případě změny léčebného postupu, nikoliv při aktuální změně konkrétního léčivého přípravku při stále stejném léčebném postupu. Úprava léků, jejichž dávky a kombinaci je třeba měnit podle aktuálního zdravotního stavu pacienta v daný den a hodinu, podle našeho názoru nevyžadují zástupný souhlas osoby blízké. Naproti tomu změna léčebného postupu, kdy dojde ke změně strategie léčby u pacienta, by podle našeho názoru vyžadovala předem projednat tuto změnu s blízkou osobou a vyžádat si její zástupný souhlas se změnou léčebného postupu. Za vhodné bychom považovali, aby vedení nemocnice reagovalo na kontrolní zprávu veřejného ochránce práv a namítlo, že je prakticky nemožné získávat zástupný souhlas při každé změně dávky léčiv nebo nasazení jiného léku podle aktuálního a často se měnícího zdravotního stavu pacienta, zatímco v případě změny léčebného postupu nebo při vybraných výkonech, které uvádíte, například neakutní chirurgické výkony či elektrokonvulzivní terapie, pochopitelně předchozí zástupný souhlas blízké osoby by již vyžadován byl. V reakci na kontrolní zprávu lze rovněž zmínit i stanovisko právní kanceláře České lékařské komory, jak je shora uvedeno.
Případy hospitalizace bez písemného souhlasu pacienta, a to i za situace, kdy pacient je například v bezvědomí nebo není způsobilý projevit souhlas či nesouhlas s ohledem na svůj zdravotní stav, se musí vždy do 24 hodin od indikace nedobrovolné hospitalizace hlásit soudu v místě sídla zdravotnického zařízení. V těchto případech nestačí ani souhlas blízké osoby, ani souhlas opatrovníka a vždy je třeba hlásit hospitalizaci bez písemného souhlasu pacienta soudu. Naproti tomu osobám blízkým nebo opatrovníkovi je třeba vždy podat informaci o tom, že pacient je hospitalizován bez svého písemného souhlasu a případ byl hlášen soudu. Léčebný postup u těchto osob, případně změna léčebného postupu by měla být vždy projednána s opatrovníkem, je-li ustanoven soudem, nebo s osobou blízkou pacientovi, pokud taková osoba existuje, není-li pacient způsobilý k platnému rozhodnutí. Nejde-li však o změnu léčebného postupu, ale pouze o jinou kombinaci léků, použití léků proti bolesti, na spaní nebo na krevní tlak, ať již nově indikovanou, nebo v jiné kombinaci při stále stejném léčebném postupu, není rozhodně v možnostech lékařů úpravu vždy projednávat s tím, kdo je způsobilý dávat zástupný souhlas. Podle našeho právního názoru to při stále stejném léčebném postupu není z hlediska zákonných požadavků nutné. Existují i případy, kdy zástupný souhlas si vyžádat nelze z důvodu, kdy je třeba akutně (tady a teď) podat jiný než dosud užívaný léčivý přípravek, ale i případy, kdy lékaři není známa žádná osoba blízká, která by o pacienta projevila zájem a byla ochotna udělovat za něho zástupný souhlas, ani není pacientovi ustanoven soudem opatrovník. Podle našeho názoru je třeba opatrovníkovi pacienta nebo osobě pacientovi blízké oznámit změnu léčebného postupu a vyžádat si s takovou změnou zástupný souhlas, nikoliv však jakoukoliv změnu léčivého přípravku při stále stejném léčebném postupu.
