Digitalizace – nové možnosti i nová rizika

Digitální technologie, ať se nám to líbí, nebo ne, mění způsob poskytování zdravotní péče a zasahují do vztahu mezi lékařem a pacientem, a to někdy v dobrém, jindy špatně.
Digitalizace zdravotnictví přináší nové možnosti, ale také nemalá rizika, mezi která patří zejména zvyšování nákladů a možnost zneužití osobních citlivých údajů o zdravotním stavu každého z nás. Digitální technologie však mohou také narušovat vztahy mezi lékaři a jejich pacienty a zapříčinit snížení kvality poskytované péče. Rozvoj technologií pochopitelně zvyšuje nároky na zdravotníky, kteří budou potřebovat nové znalosti a dovednosti. V menší míře to však platí také pro pacienty, jimž by mohlo hrozit tzv. digitální vyloučení.
Lékařská komora hájí kvalitu, dostupnost a bezpečnost lékařské péče. A právě proto požadujeme, aby digitalizace byla bezpečná a užitečná. Odmítáme samoúčelné projekty, které poskytování zdravotních služeb prodražují, aniž by přinášely nějakou hmatatelnou přidanou hodnotu kromě pofidérního tvrzení, že jsou moderní.
Digitalizace se stává byznysem, ve kterém se i v našich podmínkách točí miliardy. Komora však může podporovat pouze projekty užitečné.
Digitalizace a nové technologie v první řadě musí usnadňovat zdravotníkům práci, a ne ji komplikovat. Měly by snižovat administrativní zátěž, ne ji nadále komplikovat. Chtěli bychom získat více času na pacienty a nemuset tolik z pracovní doby trávit u počítačových monitorů. Je to snad příliš za všechny ty miliardy?
Pokud digitalizace nepovede ke zlepšení kvality poskytované péče, pak jde v podstatě o vyhozené peníze. Na to je třeba myslet.

Digitalizace zdravotnictví přináší nové možnosti, ale také rizika

Součástí digitalizace jsou rovněž nástroje umělé inteligence (AI), které mohou pomáhat i škodit, dobře radit, ale i uvádět v omyl a svádět na scestí. Základním bezpečnostním požadavkem musí zůstat jejich certifikace a kontrola. Konečné slovo v medicíně musí mít vždy lékař, který také nese za využívání těchto nástrojů odpovědnost. Za chybu při operaci přece také neodpovídá skalpel, ale chirurg, který jej drží v ruce.
Obrovských rizikem spojeným s digitalizací je hrozba omezování dostupnosti péče pro pacienty, kteří moderní technologie odmítají, nerozumějí jim, nebo jsou pouze chudí na to, aby si mohli kupovat drahé mobilní telefony. Digitální vyloučení je pro ně hrozbou. Povinností nás lékařů je tyto skupiny pacientů chránit. Jinak vzniknou zásadní nespravedlnosti v přístupu k lékařské péči.
Bezpečnost dat, ochrana osobních údajů včetně citlivých informací o zdravotním stavu musí zůstat samozřejmostí. Pokud by toto nebylo zajištěno, oprávněně bychom ztráceli důvěru svých pacientů.
Pacienti mají svá práva a svá práva máme pochopitelně také my lékaři. Pacientům nesmí být odpírána zdravotní péče v případech, kdy nebudou souhlasit s využitím digitálních technologií. Lékaři mají právo na ochranu svého duševního vlastnictví. Naše znalosti, zkušenosti a poznatky nejsou veřejným statkem, a pokud je nějaké technologické společnosti či zdravotnické řetězce chtějí využívat, měly by nám zaplatit.
Digitální technologie by neměly vstupovat mezi lékaře a pacienty. Neměly by tvořit bariéry ohrožující onen speciální vztah důvěry mezi tím, kdo pomáhá, a těmi, kteří pomoc potřebují.
Fenoménem, jehož rozvoj akcelerovala covidová pandemie, se stává telemedicína. Komora požaduje jasné podmínky a regulace při používání telemedicíny a mobilního zdravotnictví. Trváme na stanovisku, že základní diagnostika a léčba nemohou být nahrazeny telemedicínskými službami. Telemedicína je pouhou doplňkovou službou.
Je zvláštní, že ani poté, co digitalizace spolykala desítky miliard korun, nedočkali jsme se možnosti jednotného, zabezpečeného přihlašování do elektronických zdravotnických systémů. Nikdo z politiků se také nesnaží pomáhat při zvyšování digitální gramotnosti zdravotníků, kterým nezbývá nic jiného, než učit se metodou pokus–omyl na vlastní náklady svépomocí.
A když už jsme se dotkli peněz, tak je třeba důrazně připomenout, že až dosud jsou veškeré náklady spojené s digitalizací s bohorovnou samozřejmostí přenášeny na poskytovatele zdravotních služeb. Ministerstvo nám ukládá další a další povinnosti a nestará se o to, abychom je mohli plnit. Soukromým lékařům na rozdíl od nemocnic nikdo žádnou dotaci nedá a pojišťovny naše rostoucí náklady nezajímají.
Digitalizace zdravotnictví se stává miliardovým byznysem a Česká lékařská komora je jednou z mála institucí, která upozorňuje, že by měla sloužit pacientům a pomáhat zdravotníkům a nejenom plnit za veřejné peníze podnikatelské sny byznysmenů.