Nastavení cookies
Hlavní téma: Jak reagovat na agresivitu
← Zpět na vydání

Hlavní téma: Jak reagovat na agresivitu

Hlavním hostem právní konference ČLK, která se konala 28. 5. 2026 v pražském Domě lékařů, byla policejní psycholožka, emeritní prorektorka Policejní akademie, soudní znalkyně a vyučující právnické fakulty doc. PhDr. Ludmila Čírtková. Současně proběhly informace o novinkách v judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, pracovněprávních aktualitách a dohodovacím řízení o úhradách, které přednesli JUDr. Mach, Mgr. Buriánek a MUDr. Mgr. Záleská

Poznámky z vystoupení doc. PhDr. Ludmily Čírtkové

Zdůraznila význam nejen mluvené řeči, ale i „řeči těla“. Nejen to, co říkám já a druhá strana, ale i jak to říkáme, jakou intonací, s jakou mimikou, případně s jakou gestikulací.
Existuje afektivní agrese, dlouhé čekání v čekárně, nelíbí se mi chování sestřičky ani lékaře, chci dát najevo nespokojenost a dám průchod emocím. Stane se i tomu, kdo jinak není agresivní a je považován za slušného člověka. V těchto případech lze poradit agresi neeskalovat, nechat naštvaného emoce ventilovat, držet distanc. Nezvyšovat hlas, reagovat spíše tišším a klidným hlasem, hovořit pomalu, srozumitelně, věcně. Nabídnout možná řešení. Tento postup platí u normálního rozčíleného člověka, ne u agresora.
„Zážitková agrese“ je jednání, kdy agresor někdy i pro své pobavení či uspokojení experimentuje, kam až může zajít, co si může dovolit a svou drzost stupňuje. Zde je vhodné nastavit jasné hranice a trvat na nich.
Kverulující agresor – mám přece pravdu, musím se domoci práva za každou cenu.
Neurotický agresor – nepřiměřeně vztahovačný, urážlivý, všichni mu křivdí.
Rizikový agresor – nejnebezpečnější, mstitel bezpráví, tendence k radikalizaci, má v oblibě zbraně, které si opatřuje ať legálně, či nelegálně. Nereaguje na stanoviska úřadů, nerespektuje rozhodnutí soudů, prohrál jsem soud, vyčerpal jsem všechny možnosti, nemusím tu tedy být, dobře, ale ať už to tedy za to stojí. Vezmu co nejvíc lidí „s sebou“. Podle výzkumů v 80 procentech případů signalizuje tento agresor svůj útočný záměr na sociálních sítích. Zde platí zásady „uteč, nemůžeš-li, schovej se, nemůžeš-li, bojuj“.
Stalking – nebezpečné pronásledování, jehož jsou zdravotníci oblíbeným cílem. Může to být jak umanutý ctitel, tak umanutý mstitel, který chce druhému otrávit život a často se mu to daří. Jasné „ne“ zde nefunguje. Nepřipouštět kontakt a nelze-li jej nepřipustit, pak vždy jen v přítomnosti dalších osob. Telefonáty, sms zprávy, e-maily ignorovat, převýší-li to míru únosnosti, hlásit policii, ale nečekat, že tím to bude vyřízeno.

(Omluva: vycházím jen ze svých poznámek z přednášky doc. Čírtkové, rozhodně nejsou úplné a nemusí být ani zcela přesné.)


Jak na agresivitu z právního hlediska

Je třeba rozlišit případy, kdy je na lékaře útočeno pouze legálními právními prostředky (stížnosti, žaloby, trestní oznámení) a kdy jde již o kriminální jednání (sprosté urážky, výhrůžky násilím, fyzické útoky, vydírání, pronásledování).
Podle občanského zákoníku si občan může k ochraně svých práv pořizovat zvukové a obrazové nahrávky rozhovorů i různých situací, a to i bez vědomí a souhlasu nahrávaného. Tyto nahrávky může použít k ochraně svých práv, tedy před úřady a soudy, jiné použití, například na sociálních sítích, již legální není a může být zásahem do práva na ochranu osobnosti.
Ovšem také lékař si může k ochraně svých práv pořídit zvukové i obrazové nahrávky a použít je k úředním účelům (na policii, u soudu, při řešení stížností).
Jakékoliv nahrávky, urážky a výhrůžky je vhodné zapsat do zdravotnické dokumentace, v závažnějších případech sepsat záznam o nežádoucí události a nechat podepsat svědky. Dochází-li k fyzickému ohrožení, vyhrožování násilím, vydírání (když neučiníte, co si přeji, ublížím vám), vždy povolat Policii ČR a podat trestní oznámení. Policie ČR je podle zákona povinna nejen vyšetřovat trestné činy, ale také jim preventivně předcházet, nesmí tedy odmítnout zákrok, dokud k trestnému činu nedošlo, stačí když spáchání trestného činu hrozí (někdo vyhrožuje, ohrožuje, chová se agresivně, i když trestný čin ještě nespáchal).
Každý má právo na sebeobranu (tzv. nutnou obranu), která nemusí a často ani nemůže být přiměřená, což zákon také nepožaduje, pouze nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Lze se bránit, už když útok bezprostředně hrozí (netřeba čekat na první úder), ale jen po dobu, dokud trvá (útok lze odvracet, ale nelze oplácet).


Některé pracovněprávní aktuality

Mgr. Aleš Buriánek, právník komory i LOK-SČL, seznámil s novinkami v pracovněprávních vztazích jak z hlediska novel zákoníku práce, tak judikatury.
V současné době je zejména aktuální judikatura Nejvyššího soudu, podle které může být zaměstnanci započítána třicetiminutová přestávka na jídlo jako doba, kdy nekonal práci jen tehdy, pokud mohl odejít z pracoviště, vypnout mobil a být po dobu přestávky nedostupný. Pokud musel být přítomen (byť se mohl na pracovišti najíst), nebo musel být aspoň na mobilu, aby mohl být kdykoliv přivolán či konzultován, je nutné tuto dobu nepovažovat za přestávku, ale za výkon práce, a je třeba například „dobu oběda“ počítat do pracovní doby.
Zdůrazněna byla i právní povinnost rovného přístupu k zaměstnancům ze strany nadřízených, včetně odměňování, přidělování práce apod.


Příprava úhradové vyhlášky a vztahy se zdravotními pojišťovnami

MUDr. Mgr. Záleská podala informaci o probíhajícím dohodovacím řízení o úhradové vyhlášce na rok 2027 a „předběžné podmíněné dohodě“, která podle stanoviska zdravotních pojišťoven bude co do realizace závislá na tom, zda bude zdravotním pojišťovnám poskytnuta předpokládaná finanční částka státem, zejména na úhradu zdravotního pojištění tzv. státních pojištěnců. O dalším vývoji přípravy úhradové vyhlášky podává dr. Záleská v časopisu Tempus informaci podle dalšího vývoje situace.
Byla podána i informace o příznivých nálezech Ústavního soudu a na něj navazující judikatury občanskoprávního kolegia (tzv. velkého senátu) Nejvyššího soudu ve věcech sporů o regulaci úhrad zdravotních služeb.
Podle reakcí účastníků i rozhovorů s nimi konference splnila svůj účel. Byla umožněna i zlevněná účast nelékařským zdravotníkům, kteří se stejně jako lékaři setkávají s projevy agresivity a tato problematika je i pro ně aktuální. Kriticky bylo pouze hodnoceno, že konference byla co do data v kolizi s jinými akcemi odborných společností a spolků (tomu se budeme snažit při plánování příštích akcí předcházet, budeme-li o jiných akcích vědět) a také s dobou, kdy probíhalo čtvrtfinálové utkání českého týmu na mistrovství světa v hokeji (tomu se předejít asi nepodaří).
Některá témata z konference ještě postupně zveřejníme podrobněji.

Obrázky článku

← Zpět na vydání