Německá lékařská komora

V čele spolkové komory stojí předsednictvo tvořené sedmnácti zemskými prezidenty plus delegáty sněmu volenými prezidentem a dvojicí viceprezidentů, které doplňuje další dvojice lékařů volených přímo sněmem. Celkem tedy třiadvacet osob. Prezident řídí chod komory a je jejím statutárním zástupcem. Funkční období všech volených funkcionářů je čtyřleté a neexistuje žádné omezení, které by někomu bránilo kandidovat opakovaně. V čele spolkové komory tak tradičně stojí velmi silné osobnosti. Lékaři, kteří jsou díky svým zkušenostem schopni komoru vést a její členy hájit. Od roku 1959 bylo prezidentů pouhých šest.

Přehled prezidentů Německé spolkové komory
1959–1973   Ernst Fromm
1973–1977   Hans Joachim Sewering
1977–1999   Karsten Vilmar
1999–2011   Jorg-Dietrich Hoppe
2011–2019   Frank Ulrich Montgomery
2019–dosud  Klaus Reinhardt

Nejvyšším orgánem je sněm tvořený 250 delegáty volenými v rámci zemských komor, a to tak, že každá komora má nárok minimálně na dva delegáty a další pak podle počtu členů s tím, že menší komory jsou zvýhodňovány. Právě počtem lékařů se jednotlivé komory značně liší. Těmi největšími jsou Bavorsko – 96 833 členů (39 delegátů), Bádensko-Wurttenbersko – 76 891 (31 delegátů) členů, Severní Porýní – 71 394 členů (29 delegátů), Westfálsko-Lippe 51 631 členů (21 delegátů) a Dolní Sasko 46 563 členů (20 delegátů).
Snad jen pro zajímavost, Česká lékařská komora se svými 60 500 členy by se v porovnání s jednotlivými německými zemskými komorami stran své velikosti řadila na čtvrté místo.

Dvě stě padesát delegátů na květnovém, v pořadí již 130. sněmu německých lékařů v Hannoveru, zastupovalo 593 tisíc lékařů a lékařek, členů Německé lékařské komory. V současnosti tvoří přesnou polovinu delegátů ženy, ale tento poměr s muži je čistě náhodný.
Podle zemských zákonů upravujících zdravotnická povolání a činnost zemských lékařských komor se každý rok musí konat valné hromady zemských komor, které volí delegáty na Německý lékařský sněm (Deutscher Arztetag). Ve většině zemských lékařských komor jsou delegáti voleni pouze na jeden Německý lékařský sněm, nicméně v některých zemských lékařských komorách jsou delegáti voleni na dvouleté funkční období.
Každý lékař či lékařka vykonávající povolání na území Spolkové republiky Německo musí být povinně členem jedné ze zemských komor. Zápis do seznamu členů zemské lékařské komory je bezplatný. Zemské komory však od svých členů vybírají roční členské příspěvky v souladu s příslušnými stavovskými předpisy, které stanovují minimální a maximální částky pro jednotlivé skupiny lékařů. Systém je poměrně složitý a liší se mezi jednotlivými komorami. Existují tedy regionální rozdíly ve výši členských příspěvků. Některé zemské komory používají například sazebníky, které uvádějí pásma podle příjmu. Jiné vypočítávají výši členských příspěvků pomocí pevného procenta. Referenční hodnotou pro výpočet členských příspěvků je u zaměstnaných lékařů obvykle hrubá mzda. U soukromých lékařů pracujících pod smlouvami se zdravotními pojišťovnami je to zisk z praxe. Rozhodující je vždy daňové přiznání. V průměru se dá říci, že lékaři platí 0,6 procenta ze svých příjmů.
Lékaři důchodci platí mírnější pevné částky nebo čerpají slevy. Nepracující senioři mohou své členství ukončit nebo požádat o alternativní členství pro důchodce.
Na rozdíl od České lékařské komory nejsou mladí lékaři v německých komorách nijak finančně zvýhodňováni.
Lékaři jsou primárně členy zemských komor, a právě zemské komory si de iure zřizují Německou lékařskou komoru jako svoji servisní organizaci zastupující všechny lékaře a lékařky z celého Německa. Tomu odpovídá i skutečnost, že právě zemské komory vybírají členské příspěvky a financují dle svých možností chod spolkové komory. Výše příspěvku se stanovuje každý rok na základě rozpočtových požadavků spolkové komory. A právě kvůli tomu nemohou o rozpočtu Německé lékařské komory rozhodovat delegáti jejího sněmu. Toto právo je vyhrazeno užšímu fóru zástupců zemských komor.
Sněmu, který se tradičně koná v květnu a letos v Hannoveru proběhl již 130. Deutscher Arztetag, se vedle 250 hlasujících delegátů vždy účastní velké množství komorových zaměstnanců, zástupců dalších lékařských organizací, novinářů i zahraničních hostů. Jednání probíhá celé čtyři dny a každý sněm má jedno ústřední téma, kterým chtějí lékaři oslovit novináře a jejich prostřednictvím širokou veřejnost.
Letošním tématem byly závislosti a boj proti nim. V Německu v současnosti trpí deset milionů obyvatel různými formami závislostí na alkoholu a dalších drogách. A jak řekl úvodem spolkový komisař pro drogovou politiku prof. dr. Hendrik Streeck, způsobuje to každoročně ekonomické ztráty v řádu miliard eur.
Od slavnostního zahájení však bylo jasné, že ústřední téma diskusí bude jiné. Sněm totiž začal pěkně zostra. Hned v úvodním projevu přerušovaném potleskem auditoria označil prezident Spolkové lékařské komory dr. Klaus Reinhardt plány současné vlády na reformu zdravotnictví za ohrožení dostupnosti kvalitní a bezpečné péče pro pacienty. Komora bude tvrdě hájit práva lékařů. Poděkováním mu byl potlesk vestoje. Naopak spolková ministryně zdravotnictví, právnička Nina Warken (CDU), za naprostého ticha konstatovala, že rok po jejím nástupu do funkce dnes „líbánky“ s lékaři skončily.
Jedním z celé řady vedlejších jednání bylo setkání zástupců lékařských komor střední a východní Evropy, na kterém jsme domlouvali témata, jež budou projednávána v září na zasedání ZEVA ve Vídni. Právě Německá lékařská komora je totiž hlavním garantem těchto jednání a organizací, který lékařským komorám nejen z Balkánu nejvíce pomáhá.
Příští, v pořadí 131. sněm německých lékařů bude hostit hesenská metropole Wiesbaden.