Česká lékařská komora pravidelně oceňuje své nejvýznamnější členy již od roku 1996. Titul „Rytíř lékařského stavu“ je každoročně udělován jedné z osobností české medicíny, která výkonem své lékařské praxe či vědeckou činností významným způsobem přispěla k rozvoji medicíny, a která se svým morálním jednáním stala příkladem a vzorem pro své kolegy. Na rozdíl od celé řady dalších existujících ocenění je titul „Rytíř lékařského stavu“ výjimečný také tím, že o jeho udělení rozhodují demokratickým způsobem samotní lékaři – členové komory. Dnes vstoupí do pomyslné síně slávy v pořadí již jubilejní 20. člen tohoto elitního klubu – pan prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc. Dovolte mi, abych vám nyní stručně pana profesora představil.
Jiří Heřt se narodil 5.4.1928 v Lounech a na místním gymnáziu také v roce 1947 maturoval. Medicínu studoval na LF UK v Praze a již jako medik pomáhal na Anatomickém ústavu pod vedením profesora Borovanského. Po promoci mladý lékař Heřt přešel do Plzně na tamní anatomický ústav k profesoru Kosovi. A právě zde se začal věnovat osteologii. Nejprve se zabýval tématem cévního zásobení kostí, posléze otázkami spojenými s růstem kostí a nakonec problematikou adaptace kostí na funkční zátěž.
Kandidátská práce, kterou mladý vědec Heřt obhájil v roce 1960, se jmenovala „Růst dlouhé kosti do délky“. Stejné téma pak Heřt rozvinul v roce 1963 ve své habilitační práci nazvané „Regulace růstu dlouhých kostí do délky“. Výsledky těchto prací měly přímý dopad na klinickou praxi a to nejenom proto, že se staly součástí Tošovského a Stryhalovy monografie „Dětské zlomeniny“ vydané roku 1967, ale především kvůli spolupráci docenta Heřta s kolegy ortopedy na plzeňské ortopedické klinice. Přitom se však mladý a nadějný vědec Heřt i nadále věnoval zkoumání adaptace kostí na mechanickou zátěž a publikoval další odborné práce na toto téma.
Dočasnou, i když ve skutečnosti téměř dvacet let trvající, pauzu ve vědecké dráze přinesla docentu Heřtovi nastupující normalizace. Vyhazov z fakulty a od roku 1973 práce závodního lékaře v chomutovských Válcovnách trub a železa. S anatomií byl na dlouhá léta konec.
Změnu přinesl až listopad 1989. Návrat k milované anatomii a navázání na přerušenou vědeckou dráhu. První přednášku po nucené dlouhé odmlce přednesl doktor Heřt v září 1990 na ortopedickém kongresu v Praze. Nabídku vést plzeňský Anatomický ústav pan docent Heřt sice, možná až z přehnané skromnosti, odmítl, avšak navázat na přerušené dílo a zařadit se v oboru osteologie na špičku dokázal bravurně. V roce 1993 obhájil, třicet let po své habilitaci, doktorskou disertační práci a na podzim téhož roku byl jmenován profesorem medicíny.
Jakkoli je pan profesor Heřt význačným a všeobecně uznávaným anatomem a špičkovým osteologem, do povědomí široké nejenom odborné, ale i laické veřejnosti vstoupil především díky svému kritickému postoji k šarlatánům a takzvané alternativní medicíně. Heřtovy knihy přinášející kritickou analýzu homeopatie jsou dnes již klasikou. Panu profesorovi přinesli popularitu i nenávist z podvodu usvědčených homeopatů. Asi neznámější publikací upozorňující na rizika nevědeckých metod v medicíně je kniha s názvem „Alternativní medicína a léčitelství“.
Profesor Heřt patří mezi zakládající členy klubu skeptiků Sisyfos, jehož cílem je obhajoba vědeckých metod a postupů při řešení problémů světa. Profesor Heřt byl dokonce v pořadí druhým předsedou tohoto spolku sdružujícího čelné představitele rozličných oborů české vědy. Snad jen pro připomenutí, klub Sisyfos pořádá na půdě Akademie věd ČR cyklus pravidelných přednášek pod souhrnným názvem Věda kontra iracionalita. A pokud se nepletu, tak právě zítra – 22.3.2013 bude v posluchárně Matematicko-fyzikální fakulty UK udílet tradiční anticenu za matení české veřejnosti - Bludný balvan. Letos půjde již o 15. ročník této populární anticeny.
Vážené kolegyně a kolegové, je skoro až neuvěřitelné, že pan profesor Heřt, oplývající stále nebývalou dávkou činorodosti, se v dubnu letošního roku chystá oslavit své již 85. narozeniny. Pane profesore, hodně zdraví.
Moudrost, skromnost, nezištnost a pracovitost, spolu s pevnými morálními zásadami zdobí rytíře. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, dámy a pánové, jsem hluboce přesvědčen, že titul Rytíř lékařského stavu náleží prof. MUDr. Jiřímu Heřtovi, DrSc. právem
