Ministr zdravotnictví zdá se splnil slib, že bude respektovat dohody, které v rámci Dohodovacího řízení uzavřeli s pojišťovnami poskytovatelé v segmentech: PL a PLDD, ambulantní gynekologie, lázně a RTG (součást komplementu). Tyto dohody sice ČLK z pohledu lékařů nepovažuje za příliš výhodné, ale rozhodnutí SPL, SPLDD, SSG a dalších organizací tyto poskytovatele zastupujících, respektujeme.
Ministr zdravotnictví zdá se rovněž hodlá dodržet dohodu uzavřenou s prezidentem ČLK, že pro výpočet úhrad v roce 2014 bude využíván dosud platný Seznam zdravotních výkonů, tedy nikoliv tzv. „kultivovaný seznam“, který u velké části výkonů snižuje zakalkulované ceny přístrojů a materiálu, aniž by na druhé straně valorizoval cenu lidské práce a ostatní režijní náklady.
Navržená úhradová vyhláška je v porovnání s vyhláškou č. 475/2012 ještě složitější a její komplikované matematické vzorce prakticky znemožňují nejenom soukromým lékařům, ale i nemocnicím odhadnout, kolik vůbec za svoji práci dostanou od pojišťoven zaplaceno.
Plošné regulace, odmítnuté Ústavním soudem, zůstávají bez zásadní změny snad jen s tím rozdílem, že zdravotní pojišťovna jejich uplatnění nesmí prominout.
Zásadní rozpor mezi nároky pacientů garantovanými Ústavou ČR a zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění na straně jedné a ministerskou vyhláškou, která jako podzákonná norma nižší právní síly tyto nároky v rozporu s Ústavou omezuje, zůstává. Lékaři, kteří nechtějí porušovat etický kodex svého povolání, mají být v rozporu s názorem Ústavního soudu i nadále nuceni část zdravotní péče poskytovat zdarma, část léků a zdravotnických prostředků nebo indikovaných vyšetření platit svým pacientům ze svého.
Bezbřehé vyšetřování a zbytečné předepisování léků jistě není ku prospěchu pacientů a logicky by mohlo finančně zruinovat systém veřejného zdravotního pojištění. Ústavně konformním řešením je podle lékařské komory fungující revizní systém zdravotních pojišťoven, které neindikované výkony a léky nemusí platit. Při svých kontrolách se přitom mohou zaměřit na zdravotnická zařízení vykazující podezřelý nárůst výkonů či nákladů. Údajů k porovnání mají dostatek.
Výhradu Ústavního soudu, že zdravotnická zařízení musí znát dopředu limity pro úhradu i pro náklady na léky a zdravotnické prostředky, tvůrci vyhlášky ignorovali zcela. Pojišťovny jsou povinny tyto údaje sdělit svým smluvním partnerům až do 30.6.2014. To znamená tak jako letos i příští rok celé první pololetí práce bez jakéhokoliv povědomí, kolik za ni nakonec dostaneme zaplaceno.
Výtku Ústavního soudu, že nesmluvní zdravotnická zařízení nemohou být diskriminována nižší cenou bodu za poskytování neodkladné péče, kterou nesmí odmítnout, vyřešilo ministerstvo opravdu originálním způsobem. Úhradová vyhláška toto téma ignoruje s tím, že podle důvodové zprávy hodlá ministerstvo hodnotu bodu v tomto případě stanovit cenovým výměrem. Tedy diskriminace zůstane, jen bude schována v jiné právní normě.
Výtku Ústavního soudu, že jednotliví poskytovatelé nemohou dostávat za stejné výkony zaplaceno odlišně a že pro ně nemůže platit rozdílná hodnota bodu, „vyřešilo“ ministerstvo tím, že například každý ambulantní specialista bude mít svoji individuální hodnotu bodu.
Česká lékařská komora dopady návrhu úhradové vyhlášky analyzuje. Není to věru jednoduché, neboť vyhláška je úmyslně složitá a nepřehledná. Například u ambulantních specialistů operuje vzorec pro výpočet individuální hodnoty bodu matematickou funkcí zvanou minima, jejíž aplikace zajišťuje to, že čím více bude soukromý lékař pracovat a čím bude mít složitější pacienty, tím bude pro něj platit nižší hodnota bodu. V důvodové zprávě podepsané náměstkyní ministra Ing. Rognerovou je toto okrádání soukromých lékařů eufemisticky nazýváno „množstevní slevou“
Úhradová vyhláška pro rok 2014 bude jedním z hlavních témat pro diskusi s ministrem zdravotnictví Holcátem na víkendovém Sjezdu ČLK v Brně. Již nyní však mohu říci, že ministerstvem předložený návrh je pro ČLK naprosto nepřijatelný.
MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK
