Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové,
Česká lékařská komora pravidelně oceňuje své nejvýznamnější členy již od roku 1996. Titul „Rytíř lékařského stavu“ je každoročně udělován jedné z osobností české medicíny, která výkonem své lékařské praxe či vědeckou činností významným způsobem přispěla k rozvoji medicíny, a která se zároveň svým morálním jednáním stala příkladem a vzorem pro své kolegy. Na rozdíl od celé řady dalších existujících ocenění je titul „Rytíř lékařského stavu“ výjimečný tím, že o jeho udělení rozhodují demokratickým způsobem samotní lékaři – členové komory. Dnes vstoupí do pomyslné síně slávy v pořadí již 30. člen tohoto elitního klubu – pan prof. MUDr. Josef Dvořák, DrSc., FICS.
Přestože pana profesora, dovolím si nepochybovat, jistě všichni známe, dovolte mi, abych vám alespoň stručně jeho osobnost přiblížil.
Pan profesor MUDr. Josef Dvořák se narodil 13.8.1943 v Praze, kde chodil do školy a kde také v roce 1960 maturoval na tehdejší jedenáctiletce. Na lékařskou fakultu mohl být z kádrových důvodů přijat teprve poté, co si dva roky odpracoval jako sanitář v IKEM.
A již tenkrát se rozhodl, že se stane chirurgem. Medicínu medik Dvořák studoval v Praze na fakultě všeobecného lékařství University Karlovy, na které také promoval v roce 1968.
Po promoci začínal doktor Dvořák jako mladší sekundář na chirurgickém oddělení nemocnice v Písku, na jejíž ortopedické oddělení se také vrátil po skončení základní vojenské prezenční služby.
Již koncem roku 1969 ale doktor Dvořák nastupuje na chirurgickou kliniku FN Motol přiváben obdivuhodnou postavou tehdejšího přednosty Bohuslava Niederleho. Aby této fakultní nemocnici zůstal věrný jako lékař i učitel až do roku 1998, kdy patrně s těžkým srdcem odchází po dramatických událostech, o kterých se ještě zmíním.
První atestaci z chirurgie složil Dr. Dvořák v roce 1972 a v roce 1977 následovala atestace druhá. V opravdu excelentního chirurga však samozřejmě vyrůstal mnohem déle, tedy po celá 80. léta, kdy působil jako odborný asistent a zároveň specialista pro onkochirurgii.
Profesor Dvořák je a vždy byl mužem pevných morálních zásad, a tak se nikdy nezapletl s komunisty, čímž si svoji profesní dráhu v podstatě vědomě komplikoval.
Tak například. I když již v roce 1982 obhájil kandidátskou dizertační práci s názvem „Operace Vaterské papily pro nezhoubná onemocnění“, která byla podkladem pro habilitaci, tak na docenturu si musel počkat až do roku 1990, kdy byl rovněž jmenován přednostou chirurgické kliniky FN Motol.
V letech 1993 – 1998 Dr. Dvořák také působil na 2. LF v pozici jejího proděkana. A v té době konečně mohl využít nabídky na celou řadu studijních pobytů na prestižních zahraničních klinikách. Chirurgickou problematiku zároveň také přednášel jako externí pedagog v IPVZ.
V roce 1996 byl doktor Dvořák po zásluze jmenován profesorem chirurgie na Universitě Karlově. A v roce 2001, kdy již působil v Karlových Varech, obhájil doktorskou práci na téma „Štítná žláza, chirurgická anatomie, operační technika“.
Profesor Dvořák patří mezi opravdové velikány české chirurgie, neboť pozvedl operování štítné žlázy na zcela jinou kvalitativní úroveň. Úzká spolupráce s endokrinology mu jednak umožnila zkvalitnit předoperační přípravu a samotné výkony správně načasovat. Ale především díky své excelentní technice pak dokázal významným způsobem snížit počet obávaných nežádoucích poškození příštítných tělísek či nervus recurentus.
Vzhledem k tomu, že se pan profesor o své zkušenosti vždy ochotně a nesobecky dělil s mladšími kolegy, dokázal opravdu výrazně zlepšit výsledky operací štítné žlázy prakticky v celé České republice. Ne náhodou byl v roce 2014 pan profesor jmenován čestným předsedou endokrinologické sekce České chirurgické společnosti.
Bývá již údělem velkých osobností, že se jaksi zákonitě stávají terčem zloby různých trpaslíků. Ne jinak tomu bylo v případě profesora Dvořáka, když se potkal s tehdejší ředitelkou FN Motol Ing. Rognerovou. Ano s tou Ing. Rognerovou, která na náměstkovských a ředitelských pozicích na ministerstvu zdravotnictví škodí lékařům vytrvale už druhé desetiletí.
Bezdůvodné, či přesněji řečeno ředitelkou Rognerovou falešně zdůvodňované odvolání pana profesora z vedení kliniky tenkrát dokonce vyprovokovalo Lékařský odborový klub k uspořádání protestní akce na jeho podporu. Říká se, že moudřejší ustoupí. Jsou chvíle, kdy tato premisa neplatí, ale pan profesor Dvořák se asi opravdu rozhodl správně, když Motolskou fakultní nemocnici opustil a nastoupil v říjnu 1998 jako zástupce primáře na chirurgické oddělení, kolegové prominou, provinční nemocnice v Karlových Varech.
Tento krok učinil přesto, že jeho odvolání bylo zhodnoceno jako neoprávněné a že byl do své funkce znovu vybrán konkursní komisí.
Profesor Dvořák prokázal, že špičková medicína se může dělat i mimo velká centra. Pokud vám nechybí odbornost, odvaha a vůle své vize realizovat. Karlovarská chirurgie se tak především díky panu profesorovi postupně stala jedním z referenčních pracovišť provádějících operace štítné žlázy v rámci celé ČR. A s úspěchem provádí také složité operace slinivky břišní.
Profesor Dvořák během své bohaté a samozřejmě ještě nekončící profesní kariéry přednesl na odborných fórech stovky přednášek a publikoval desítky původních článků zabývajících se vesměs problematikou jemu nejvlastnější, tedy chirurgií štítné žlázy. Jeho publikace byly opakovaně oceněny Maydlovou cenou za nejlepší chirurgický spis. Je spoluautorem několika chirurgických skript, učebnic a monografií. A od roku 2016 působí jako garant chirurgických oborů Fakulty zdravotnických studií Západočeské University.
Zatím jsme si povídali o tom, čím pan profesor Dvořák je. Závěrem mi dovolte, abych stručně vysvětlil, čím není. Pan profesor Dvořák rozhodně není omezený „Fachidiot“. Jako chirurg je samozřejmě špičkový profesionál, ale vedle své profese je také mužem mnoha zálib. Tou patrně nejzajímavější je malování. Kolegové z nemocnice dokonce u příležitosti 70. narozenin uspořádali v roce 2013 v prostorách bývalých chirurgických sálů výstavu obrazů pana profesora.
Vážené kolegyně a kolegové, je skoro až neuvěřitelné, že pan profesor Dvořák, oplývající stále nebývalou dávkou činorodosti, již v loňském roce oslavil své 80. narozeniny. Pane profesore, hodně zdraví.
Moudrost, skromnost, nezištnost a pracovitost, spolu s pevnými morálními zásadami zdobí rytíře. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, dámy a pánové, jsem hluboce přesvědčen, že titul Rytíř lékařského stavu náleží prof. MUDr. Josefu Dvořákovi, DrSc. právem.
MUDr. Milan Kubek, prezident ČLK
Vážený pane profesore, ctěný kolego Josefe Dvořáku,
pasuji Tě tímto mečem z autority svěřené mi našimi kolegy rytířem českého lékařského stavu.
Ať i nadále stojíš věrně po boku svých kolegů lékařů v boji proti nemocem a utrpení našich pacientů.
Dámy a pánové,
prosím o potlesk pro rytíře Josefa Dvořáka.
