Informace

    Nepoměr mezi tím, co mají pojišťovny zdravotnickým zařízením platit, a rozsahem péče, kterou si stát u nás objednává, je třeba řešit jinak než tím, že budeme nuceni zdravotní péči pacientům na úkor svých vlastních příjmů dotovat. Zatím co v normální tržní ekonomice platí, že každé zboží či služba mají svoji cenu a mohu si koupit pouze to, na co mám peníze, tak zdravotnictví Vláda stále nutí fungovat jinak. Nezajistí peníze, ale přesto drze tvrdí, že stále garantuje všechno všem, kdykoliv a v libovolném množství. Ve skutečnosti negarantuje nic, jen nás zdravotníky neustále vydírá.

   Návrh úhradové vyhlášky předložený ministrem Válkem je zcela mimo ekonomickou realitu. Navýšení nominálních úhrad o 0-2 %, nebo dokonce meziroční pokles úhrad, v situaci, kdy nám nikdo nekompenzoval dvoucifernou míru inflace z uplynulých let, tak to je opravdu výsměch. A pokud se soukromí lékaři nechtějí nechat okrádat, nezbude jim nic jiného než se této politické zvůli vzepřít.

   Podle odhadů Mz, které bývají tradičně podhodnocené, má výběr zdravotního pojištění v roce 2025 stoupnout o 27,5 mld. Kč. Výdaje pojišťoven se však mají zvýšit jen o 16,5 mld. Kč. Rozdíl, tedy 11 mld. Kč, mají pojišťovny kumulovat na svých účtech k pokrytí očekávané negativní bilance za rok 2024.

   Škoda, že pan ministr Válek hned po nástupu do funkce doslova zahodil 14 mld. Kč, které posílala cestou zvýšení platby za státní pojištěnce do pojišťoven ještě minulá vláda. Docela by se nám hodily.

   Navíc z oněch 16,5mld. Kč má jít většina na nárůst výdajů za tzv. centrové léky, za léky na recept a za zdravotnické prostředky (dohromady růst o 7,4 mld. Kč) a na změny v Seznamu výkonů (dalších 2,6 mld. Kč) - dohromady má jít o 10 mld. Kč, které Mz nesmyslně označuje jako „mandatorní výdaje“. Jako by řádné placení za péči, kterou si od nás stát objednává, nebylo povinností pojišťoven.

   Z plánovaných 27,5mld. Kč (ve skutečnosti tak jako vždy bude výběr ještě vyšší), má tedy pro všech 14 segmentů poskytovatelů zbýt pouhých 6,5 mld. Kč, což odpovídá nárůstu o 1,3 %. V žádném případě to ale neznamená, zvýšení příjmů pro jednotlivé lékařské praxe o 1,3 %. Většinu tohoto minimálního nárůstu spotřebuje nárůst kapacit, případně kvůli stárnutí populace rostoucí potřeba zdravotní péče.

   Ve skutečnosti můžeme očekávat pokles příjmů praxí ambulantních specialistů a maximálně stagnaci nominálních příjmů praktických lékařů. O nějaké kompenzaci inflace nakumulované z minulých let (15,1% v roce 2022 a 10,7% v roce 2023) si můžeme nechat zdát. Navíc, ani nyní není inflace nulová.

MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK