Návrh novely zákona č. 220/1991 Sb. je za hranicí ústavnosti, neboť na principu retroaktivity ruší řádně zvolené orgány komory, aniž by bylo skončeno jejich volební období a stanoví, že mají být zvoleny nově a podle nových pravidel. To lze přirovnat k situaci, kdy by zákon stanovil, že řádně zvolená obecní zastupitelstva a rady, resp. zastupitelstva krajů a rady krajů, nekončí svůj mandát skončením období, na které byly v souladu s předchozí právní úpravou zvoleny, ale končí svou činnost bez ohledu na volební období do 9 měsíců od účinnosti zákona. Taková retroaktivita zákona je v demokratickém právním státě ústavně nekonformní.
Návrh dále stanoví jako podmínku platnosti voleb podle nových pravidel, aby volební účast všech členů komory byla v každém okrese nadpoloviční, jinak budou volby neplatné. Tím je postaveno téměř na jisto, že volby v naprosté většině okresů budou neplatné a orgány komory budou tak zcela paralyzovány. K volební účasti nelze žádného člena komory nutit. Ve všech profesních komorách je při všech volbách účast hluboce pod polovinou oprávněných voličů. Například v České advokátní komoře platí, že nejvyšším orgánem je sněm, kterého mají právo zúčastnit se všichni advokáti. Sněm je schopen se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů (§ 42 odstavec 5 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii v platném znění). Pokud by tomu bylo jinak a vyžadovala by se účast nadpoloviční většiny voličů, sněm by nikdy nebyl usnášeníschopný a Česká advokátní komora by byla rovněž zcela paralyzována. Ze 14 profesních komor zřízených v ČR zákonem, ani v jedné z nich neplatí, že by účast nižší než nadpoloviční většiny voličů ve volbách do orgánů komory, byla důvodem pro neplatnost voleb. Přitom Česká lékařská komora má podstatně vyšší počet členů, než například advokátní komora, notářská komora, exekutorská komora, apod. Pokud by účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů byla obdobně podmínkou platnosti voleb např. do Senátu ČR, pak by Senát dávno zanikl. Totéž platí o zastupitelstvech krajů a velkého množství obcí. Takto absurdně stanovená podmínka by vedla ke zrušení téměř veškeré samosprávy v této republice.
Je prakticky jisté, že za podmínek obsažených v návrhu ( tisk 314 ) by byly volby orgánů komor v naprosté většině okresů neplatné. Nebyla by tedy zvolena nová vedení okresních sdružení, nové krajské revizní komise a krajské čestné rady komory, ani delegáti sjezdu. Bývalé orgány komory by přestaly po 9 měsících od účinnosti zákona existovat a v komoře by zůstal jediný orgán, jehož volební období nekončí v uvedené lhůtě, a to devítičlenná čestná rada komory. Ta by převzala některé kompetence neexistujícího představenstva komory, a protože by nebyly zvoleny ani krajské čestné rady, pak též kompetence všech představenstev všech okresních sdružení. Krajské revizní komise a revizní komise komory by neexistovaly, protože by nebyly zvoleny, nikdo by tedy nemohl řešit stížnosti na neodborný nebo neetický výkon povolání, protože návrh na zahájení disciplinárního řízení by mohla podat pouze (neexistující) revizní komise. Protože s největší pravděpodobností by ani opakované volby nebyly usnášeníschopné, vznikl by stav, kdy jediným fungujícím orgánem komory by byla devítičlenná čestná rada do doby, než by zanikl její mandát a posléze by již žádný orgán komory neexistoval. Přirovnáno ke státu: zanikl by parlament, zanikla by vláda, funkci vlády by převzal nejvyšší soud, kriminalitu by nebylo možno postihovat, protože by bez náhrady zaniklo státní zastupitelství, které jediné může podat obžalobu. Stát by byl řízen nejvyšším soudem až do doby, než by jemu uplynul časově omezený mandát a pak by nutně zanikl, protože by již žádný státní orgán neexistoval.
Nejde tedy o novelu zákona, ale fakticky ve svých důsledcích o nedůstojnou formu zrušení České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory.
27.9.2007
MUDr. Milan Kubek
Prezident ČLK
