Lékařská komora nesouhlasí s návrhem kompenzační vyhlášky
Návrh předložený ministerstvem zdravotnictví nesplňuje základní předpoklad, který poskytovatelé zdravotních služeb postižení epidemií Covid-19, od této vyhlášky právem očekávají. Kompenzační vyhláška totiž musí dát poskytovatelům zdravotních služeb jistotu, že současné zálohové platby od zdravotních pojišťoven nejsou pouhou „bezúročnou půjčkou“ a že tedy nebude příští rok muset pojišťovnám peníze vracet.
Návrh ministerstva zdravotnictví nezajišťuje potřebnou ekonomickou stabilizaci zdravotnických zařízení. Ministerstvo vychází z chybného předpokladu, že sníženou produkci z období platnosti restriktivních protiepidemických opatření mohou poskytovatelé zdravotnických služeb ve zbytku roku dohnat zvýšením výkonosti, bez ohledu na ztížené podmínky poskytování péče. Ministerstvo ve svém návrhu také vůbec nepočítá s případnými dalšími vlnami epidemie.
Základním principem kompenzační vyhlášky by mělo být pravidlo, že zdravotní pojišťovny vyplatí poskytovatelům zdravotních služeb peníze, které by jim vyplatily v souladu se stávající úhradovou vyhláškou v případě, kdyby poskytování zdravotní péče neovlivnila epidemie Covid-19.
Návrh ministerstva zdravotnictví je navíc diskriminační, když znevýhodňuje poskytovatele ambulantních služeb oproti poskytovatelům lůžkové péče. Komora požaduje, aby vyhláška přiznávala zdravotnickým zařízením napříč segmenty obdobné kompenzace.
Česká lékařská komora uplatnila k návrhu vyhlášky zásadní připomínky, jejichž zohledněním zajistí ministerstvo nejenom nemocnicím, ale také poskytovatelům ambulantních služeb při dosažení 80 % produkce referenčního období úhradu ve výši 100 % zálohových plateb na rok 2020.
Lékařská komora s návrhem kompenzační vyhlášky nesouhlasí a trvá na tom, že kompenzační vyhláška musí v první řadě stabilizovat ekonomickou situaci poskytovatelů zdravotních služeb a nesmí prodlužovat nejistotu, které jsou vystaveni.
Díky rozhodnutí vlády a parlamentu o výrazném zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce je ekonomický stav systému veřejného zdravotního pojištění dobrý a umožňuje tedy vyplatit původně předpokládanou výši úhrad za rok 2020 všem poskytovatelům zdravotních služeb i v situaci, kdy zdravotní péče nebude pacienty v roce 2020 čerpána v předpokládaném objemu a struktuře. Představy o možnosti „dohánění“ produkce zdravotnických zařízení jsou naprosto nereálné, a to bez ohledu na to, zda, kdy a v jaké síle se objeví další vlny epidemie nemoci Covid-19.
Milan Kubek
